Zimní čepice nebo klobouk pro každou příležitost

Napřed pár tipů

Pletené čepice jsou méně formální než látkové čepice, ty jsou zase méně formální než klobouky. Čím barevnější čepice, tím méně se hodí k elegantnímu oblečení či do společnosti. Nejelegantnější jsou tmavé, zemité barvy jako modrá, černá a šedá, které se hodí ke všemu, jen je slaďte s kabátem. Neonové a křiklavé barvy se hodí na hory, aby vaše tělo mohla najít horská služba;). Pokrývky hlavy přikrývající uši jsou méně formální než ty, které je nepřikrývají. Tuhé klobouky jako fedora, homburg či buřinka je více formální a elegantní než ty měkké. U materiálů platí to stejné jako u oblečení: Čím silnější, hrubší materiál a větší vzorek, tím méně formální je pokrývka hlavy. To znamená, že tvídová bekovka nebo kulich s norským vzorem a bambulí se nehodí k obleku. Co se týče etikety, je smutné, že se jí dnes nikdo neřídí. Etiketa říká, že pokrývky hlavy se nenosí uvnitř místností. Klobouky se při pozdravu či rozhovoru smekají, zimní čepice na ulici sundavat nemusíte.

Pletená čepice

Obvykle bývá pletená, často žebrovaná, má kulatý symetrický tvar, a u spodního lemu bývá přeložená, aby vám dvojitá vrstva látky lépe zahřála na uši. Při jejím výběru dbejte na materiál. Nejrozšířenější je akryl a jiná umělá vlákna, pod kterými se budete spíše jen potit, než aby opravdu hřála. Vyzkoušejte však někdy ovčí vlnu či merino vlnu. Merino vlna nejen že vypadá krásně, ale také hřeje a přitom je prodyšná, takže vám nebude horko. Pestrobarevné kulichy s bambulí si nechejte na volný čas či na hory. Pokud uhodily tuhé mrazy ve městě, je hladká nebo žebrovaná jednobarevná čepice ideální volbou pro nošení s kabátem.

Látková čepice, bekovka

Klasika, kterou před sto lety nosili chlapci, muži při sportu a ve volném čase, a nižší vrstvy jako běžnou pokrývku hlavy. Nosí se celý rok, na jaře a na podzim z lehčích, v zimě z těžších látek, existují i lněné nebo bavlněné na léto. V zimě je nevýhodou nízká hřejivost, ale při vyšších teplotách je lepší než pletená čepice. Nehodí se k formálnímu oblečení, ale skvěle vypadá na jaře a na podzim s blejzrem.

Ušanka

Ušanky prý vznikly jako čepice pro piloty dvouplošníků. Vy je asi budete znát z fotek sovětských soudruhů a z přehlídek plných bratrských polibků. To ale není důvod k tomu, abychom je zavrhli. Jejich výhodou jsou „klapky“ na uši, které se dají spustit dolů (popřípadě zavázat pod bradou) nebo nosit svázané nahoře, kdy i přesto částečně zakrývají uši. Obvykle bývají kožešinové či látkové s kožešinou uvnitř. Rozhodně je elegantnější než pletená čepice či bekovka, v zimě zahřeje, a černá či šedá kožešina z králíka či lišky rozhodně vypadá s černým kabátem mnohem lépe. Pokud už se pro ni rozhodnete a chcete celou kožešinovou, vyhněte se umělé kožešině. Vypadá ošklivě, i když někdo může namítat, že umělý kožíšek schne rychleji než králík plný tajícího sněhu.

Plstěný klobouk

Klobouky, kdysi neodmyslitelný doplněk každého muže, patří dodnes k těm nejformálnějším pokrývkám hlavy vůbec, i když se dnes netěší takové oblibě jako kdysi. Dříve platila pravidla etiketa, která říkala, kdy a k jaké příležitosti se který klobouk hodí, a který ne. Dnes je situace benevolentní a klobouk se smrskl v pouhý doplněk či praktickou pokrývku hlavy, než aby jím nositel dával najevo svoje sociální postavení. Každopádně jak již bylo řečeno, tvrdé klobouky jsou formální a hodí se k elegantnímu oblečení, měkké na volný čas, a slamáky se nosí jen v létě. Pro všechny klobouky platí, že se při vstupu do budovy či místnosti smekají a odkládají v šatně nebo na věšák, ne na stůl v restauraci. Klobouky jsou dnes dostupné v různých pestrých barvách, ale nic nezkazíte černou fedorou, a jinak klobouk ladíme s barvou kabátu či saka. K modré a šedé se hodí šedý klobouk, k černé černý, a k béžové či hnědé hnědý.